|
|
Dystanázie
Johnová, Eliška ; Gallus, Petr (vedoucí práce) ; Janečková, Hana (oponent)
Bakalářská práce s názvem Dystanázie: domácí péče jako jedna z prevencí dystanázie, se zabývá problematikou prodlužované smrti a návrhem řešení, jak této problematice předcházet. Teoretická část seznamuje čtenáře se základními pojmy souvisejícími s konečností života. Zabývá se smrtí z pohledu jak lékařského, tak teologického hlediska a dále podrobněji popisuje pojem dystanázie jako jednu z forem zacházení se smrtí. Definuje problematiku spojenou s dystanázií a v návaznosti navrhuje paliativní péči jako nejlepší východisko v předcházení této problematiky. Taktéž zmiňuje organizační formy specializované paliativní péče, aby mohla navázat na kapitolu popisující domácí péči o umírajícího, která je nejen nejlepším řešením v předcházení špatného přístupu ke smrti a umírání, ale také splňuje přání velké většiny populace, která si přeje umírat ve známém prostředí v blízkosti své rodiny či přátel. Poslední kapitola zmiňuje podpůrné služby, které pomáhají pečujícím v péči o umírajícího. Praktická část se zaměřuje na přiblížení domácí péče o umírajícího a její fungování v praxi. Tato část vychází z kvalitativního šetření a z informací získaných formou polostrukturovaných rozhovorů. Klíčová slova Konečnost života, smrt, umírání, dystanázie, paliativní péče, domácí péče, domácí hospicová péče.
|
|
|
Nemocný a jeho rodina v domácí paliativní péči
SUCHOMELOVÁ, Jitka
Bakalářská práce se věnuje domácí paliativní péči. Hlavními cíli této práce bylo zjistit oblasti péče, na které se sestry zaměřují v rámci edukace rodinných příslušníků nemocných v domácí paliativní péči. Dále jaké komunikační techniky sestry využívají při komunikaci s nemocnými a rodinnými příslušníky v domácí paliativní péči. Poté poukázat na podíl rodinných příslušníků nemocného na poskytování paliativní domácí péče. A nakonec zjistit, jak vnímají rodinní příslušníci sestru při poskytování domácí paliativní péče nemocnému. V návaznosti na tyto cíle byly stanoveny výzkumné otázky: 1. Na jaké oblasti péče se sestry zaměřují v edukaci rodinných příslušníků nemocných v domácí paliativní péči?; 2. Jaké komunikační techniky sestry využívají při komunikaci s nemocnými v domácí paliativní péči?; 3. Jaké komunikační techniky sestry využívají při komunikaci s rodinnými příslušníky nemocného v domácí paliativní péči?; 4. Jak se podílí rodina nemocného na poskytování paliativní domácí péče?; 5. Jak vnímají rodinní příslušníci sestru při poskytování domácí péče? Výzkumná část bakalářské práce byla zpracována metodami kvalitativního výzkumu. Samotné šetření bylo provedeno technikou polostrukturovaného rozhovoru a dále zúčastněného pozorování. Z analýzy výsledků šetření vznikly odpovědi na výzkumné otázky: 1. Sestry se zaměřují v edukační činnosti rodiny na praktické dovednosti potřebné k zajištění péče o nemocného klienta, konkrétně na polohování, hygienickou péči, výměnu plenkových kalhotek, podání stravy a podání léků.; 2. Při komunikaci s nemocným v domácí hospicové péči sestry využívají verbální komunikační techniky skrze dialog a monolog. Sestry využívají během práce s nemocným klientem i neverbální komunikační techniky, zejména dotek skrze podání ruky, pohlazení a prvky bazální stimulace.; 3. Sestry při komunikaci s rodinnými příslušníky využívají prvky verbální komunikace v podobě dialogu a monologu. Z neverbální složky komunikace sestry nejčastěji využívají dotek, konkrétně podání ruky, objetí či pohlazení.; 4. Rodina se na péči o nemocného podílí věnováním času a na činnostech jako je: polohování, hygienická péče, podání stravy, podání léků, výměna plenkových kalhotek nemocnému 24 hodin denně.; 5. Rodinní příslušníci vnímají sestry pečující o jejich blízké pozitivně. Nacházejí u sester pro sebe i pro nemocného fyzickou i psychickou podporu. Výsledky této práce mohou využít jedinci, kteří se o tuto problematiku zajímají jako informační proud.
|
|
|
Zkušenosti pečujících s domácí hospicovou péčí
Schiebelová, Eva ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Předmětem této diplomové práce je s využitím vybrané metody kvalitativního výzkumu analyzovat a popsat konkrétní zkušenosti třech pečujících s domácí hospicovou péčí. Snaží se nalézt odpovědi na otázky, proč tito lidé zvolili domácí hospicovou péči, v čem spatřují její pozitiva a negativa a jaké překážky a problémy je třeba během péče překonat. První část práce je zaměřena na charakteristiku domácí hospicové péče, představení různých konceptů truchlení pozůstalých a zmapování podpory pečujících. V druhé části je provedeno fenomenologické zkoumání zkušeností tří účastníků výzkumu.
|
|
|
Význam sociálního pracovníka v domácí hospicové péči
ŠIMKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá významem sociálního pracovníka v domácí hospicové péči. První část charakterizuje hospicovou péči obecným pohledem a specifikuje formy hospicové péče. Druhá část se podrobněji věnuje domácí hospicové péči, jejímu historickému vývoji v České republice, uvádí přehled domácích hospiců v České republice, financování,specifikuje záměr a cíl domácích hospiců. Zaměřuje se na hospicového klienta, jeho potřeby, obavy a úskalí, která jsou s domácí hospicovou péčí spojena. Třetí kapitola je klíčová, neboť se důkladněji zabývá osobností sociálního pracovníka, náplní práce sociálního pracovníka v domácím hospici a celým spektrem činností, které pracovník vykonává. Cílem je reflektovat, jak významnou a obtížně zastupitelnou funkci sociální pracovník v domácí hospicové péči vykonává. V závěru práce je upozorněno na možná úskalí, se kterými se sociální pracovník v domácí hospicové péči může potýkat.
|
|
|
Zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči
ADLEROVÁ, Michaela
Doprovázení je pro pracovníky v hospicové a paliativní péči symbolem podat nevyléčitelně nemocnému pomocnou ruku a jít jeho cestou. Hlavním cílem sociálního pracovníka a zdravotní sestry je zlepšení kvality života člověka v terminálním stádiu onemocnění. Sociální pracovník a zdravotní sestra domácí hospicové péče jsou běžně články multidisciplinárního týmu v hospicové péči a společně s ostatními odborníky přispívají ke zvýšení kvality života klientů. Mnoho pracovníků domácí hospicové péče je vystaveno denně silnému stresu a hrozí syndrom vyhoření, případně rozvoj některé úzkostné poruchy nebo deprese. Tématem bakalářské práce je zvládání pracovní zátěže u pracovníků ve vybrané domácí hospicové péči. Cílem práce je zmapovat pracovní zátěž, se kterou se pracovník potýká a její zvládání. Hlavní výzkumná otázka zní: Jaké faktory ovlivňují zvládání pracovní zátěže v domácí hospicové péči? Metodikou byl zvolen kvalitativní sběr dat (metoda dotazování, technika polostrukturovaný rozhovor). Pracovníci v hospicové péči jsou vybráni metodou kvótního výběru. Zvolené kvóty jsou následující: dotazovaný pracuje v přímé péči s klientem minimálně půl roku a je ochotný spolupracovat.
|
|
|
Milosrdná lež v domácí hospicové péči
HAHNOVÁ, Nikola
Bakalářská práce se zabývá komunikací ve formě milosrdné lži, s tím, že tento jev zkoumá v prostředí domácího hospice. Teoretická část popisuje hospicovou péči, její historický vývoj a druhy poskytované hospicové péče. V této části je největší důraz kladen na domácí hospic. V rámci teorie je také věnována pozornost oblasti lži, její typologii s akcentem na milosrdnou lež, která je doplněna lékařským a také i rodinným pohledem, který je dán do kontextu doporučení, jak sdělovat pravdu u infaustních diagnóz. Ve výzkumné části je použita metoda narativního rozhovoru, pomocí kterého se zpracovalo pět kazuistik z domácího hospice sv. Veroniky v Českých Budějovicích, v nichž je obsažena milosrdná lež. V jednotlivých kazuistikách je sledována reflexe milosrdné lži ve vztahu mezi umírajícím a rodinou. To je současně hlavním cílem bakalářské práce.
|
|
|
Sociální pracovník jako koordinátor případu v domácí hospicové péči
VODOVÁ, Michaela
Cílem práce je odpovědět na otázky, které plynou z dosavadní praxe autorky práce v domácím hospici. Může být sociální pracovník, který je součástí multidisciplinárního týmu v domácí hospicové péči, v pozici koordinátora případu, tj. pověřen vedením případu klienta? Mohla by pro práci multidisciplinárního týmu v domácí hospicové péči být vhodná metoda sociální práce case management, která se logicky nabízí jako spojnice zdravotních a sociálních služeb ve prospěch klienta? Co je úkolem sociálního pracovníka jako koordinátora případu v domácí hospicové péči? Práce nejdříve krátce popisuje specifika domácí hospicové péče a vymezuje relevantní pojmy z oblastí multidisciplinárního týmu. Podstatou spolupráce multidisciplinárního týmu domácí hospicové péče je komplexní pohled na klienta a kvalita jeho života i života jeho blízkých. Práce dále řeší přínosy sociálního pracovníka jako profese pro multidisciplinární tým domácího hospice a otázku jeho úkolů v týmu. Cílem je objasnit a uvést v porozumění potřebnost a pozici sociálního pracovníka v multidisciplinárním týmu domácí hospicové péče. Následně se věnuje metodě case management, její použitelnosti v domácí hospicové péči, jejím výhodám a nevýhodám a vyjmenovává úkoly koordinátora případu. Nakonec srovnává praxi ve dvou domácích hospicích v Kraji Vysočina s výše popsanými závěry.
|
|
|
Zkušenosti pečujících s domácí hospicovou péčí
Schiebelová, Eva ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Durdilová, Lucie (oponent)
Předmětem této diplomové práce je s využitím vybrané metody kvalitativního výzkumu analyzovat a popsat konkrétní zkušenosti třech pečujících s domácí hospicovou péčí. Snaží se nalézt odpovědi na otázky, proč tito lidé zvolili domácí hospicovou péči, v čem spatřují její pozitiva a negativa a jaké překážky a problémy je třeba během péče překonat. První část práce je zaměřena na charakteristiku domácí hospicové péče, představení různých konceptů truchlení pozůstalých a zmapování podpory pečujících. V druhé části je provedeno fenomenologické zkoumání zkušeností tří účastníků výzkumu.
|
|
|
Zavádění domácí hospicové péče z pohledu sociální práce
JANOUŠKOVÁ, Martina
Práce je zaměřena na zavádění domácí hospicové péče z pohledu sociální práce. Teoretická část se zabývá charakteristikou hospice, hospicové péče, detailněji pak domácí hospicovou péčí a platnou legislativou. Hlavní důraz je kladen na sociální práci v hospicové péči a pozici sociálního pracovníka v ní. Na teoretickou část navazuje výzkum, který má za cíl zjistit, do jaké míry se daří zavádět domácí hospicovou péči se sociálním pracovníkem. Výzkumným souborem jsou čtyři zařízení domácí hospicové péče na území Jihočeského kraje. Jedná se o Domácí hospic Jordán v Táboře, Domácí hospicovou péči sv. Kleofáše v Třeboni, Domácí hospic Athelas v Písku a Hospic sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích.
|
|
|
Dostupnost terénní hospicové péče v regionu České Budějovice
HAVLÍKOVÁ, Michala
Tato práce se zabývá dostupností terénní hospicové péče v regionu České Budějovice. Cílem práce bylo zmapovat problematiku rozvoje terénní hospicové péče v regionu. Dále jsem se snažila zjistit míru informovanosti o terénní hospicové péči u rodinných příslušníků, potřebnost poskytování terénní hospicové péče v regionu České Budějovice a analyzovat možnosti implementace terénní hospicové péče do systému zdravotně sociálních služeb. V teoretické části jsou objasněny pojmy, které s touto problematikou souvisí. Podrobně rozebíraná témata jsou hospicová péče, paliativní péče, závěrečná fáze života, legislativa a systém financování hospicové péče. Praktická část práce popisuje cíle a hypotézy, metody výzkumu a vlastní výsledky. Pro zjištění informací byl zvolen kvantitativní výzkum. Zvolila jsem metodu dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Šetření proběhlo přímou a nepřímou (prostřednictvím e-mailové pošty) formou kontaktování. Výzkumný soubor tvořili rodinní příslušníci pečující o blízkou osobu s nevyléčitelným onemocněním a odborná veřejnost (praktičtí lékaři pro dospělé).
|
host ::
RSS.